ВАЦЛАВ ХАВЕЛ: Аудиeнција

Едночинка

Лица:

СЛАДЕК

ВАНЕК

Место:

Сладековата канцеларија

...

ВАНЕК: Благодарам –

SLADEK: A nedekujte porad! (Pauza) Pardon – (Sladek vstane a odejde. Vanek rychle preleje zbytek sveho piva do jeho sklenice. Po chvili se Sladek vraci, dopina si poklopec, a useda na sve mesto.)

Kdy je teda pritahnete?

VANEK: Co?

SLADEK: No tu Bohdalovou –

VANEK: Prilezitostne se ji zeptam –

SLADEK: Co ji pozvat treba na sobotu?

VANEK: Na tuto sobotu?

SLADEK: A proc ne?

VANEK: Nevim, jestli bude mit cas –

SLADEK: Pro vas si prece cas udela –

VANEK: Herci maji spoustu ruznych zavazku – je to vscechno naplanovano dlouho napred – nemohou to jen tak menit –

SLADEK: Jestli si ovsem myslite, ze pro ni tady nejsme dost dobry, tak ji samozrejme zvat nemustite –

VANEK: To nemyslim –

SLADEK: Ja vas ktomu nutit nebudu – myslel jsem si jen, ze by mohla byt sranda –

VANEK: Hm –

(Pauza)

SLADEK: A nebud’te smutnej!

VANEK: Ja nejsem smutny –

(Pauza)

SLADEK: Poslyste, Ferdinande – jste Ferdinand, ze jo?

VANEK: Ano –

SLADEK: Poslyste, Ferdinande, chtel jsem s vama mluvit –

VANEK: Ja vim, pane Sladku –

(Pauza)

SLADEK: Proc nepijete?

VANEK: Rikal jsem vam prece, ze nejsem pivar –

SLADEK: Tady je kazdej pivar –

VANEK: Ja vim –

(Pauza)

SLADEK: Poslyste, Ferdinande – muzu vam tak rikat, jo?

VANEK: Jiste –

SLADEK: Co byste rikal tomu delat tady skladnika? To by nebylo spatny, co? Jste koneckoncu inteligent, poctivej jste taky, tak co? Nebudete prece porad jen koulet s cikanama sudy? Byl byste v teple – pres poledne byste to zvrel – jako ze delate poradek – a moh byste si tam v klidu – vymejslet nejaku vtipy do tech svejch her – a kdybyste chtel, moh byste si tam treba I zdrimnout – co tomu rikate?

VANEK: Myslite, ze by to bylo mozne?

SLADEK: Co by to nebylo mozny?

VANEK: Ja nejsem samozrejme v situaci, ze bych si mochl vybirat, ale pokud by tu takova moznost opravdu byla, povazoval bych to samozrejme za vyborne – smysl pro poradek, myslim, mam – na stroji psat umim – trochu znam i cizi jazyku – to vite, v tom sklepe je prece jen dost zima – zvlast’ kdyz na to clovek neni zvykly –

SLADEK: No prave. Rozumite evidence?

VANEK: Urcite bych to pochopil – mam ctiry semestry ekonomie –

SLADEK: Jo? A rozumite evidenci?

VANEK: Urcite bych to pochopil –

SLADEK: Byl byste v teple – pres poledne byste to zavrel – nebudete prece porad jen koulet s cikanama sudy!

VANEK: Pokud by tu takova moznost byla –

(Pauza)

SLADEK: Ne, ne Vanku, kdyz je nekdo krivak, poznam to uz na dalku! Vy jste poctivej chlap, ja jsem taky poctivej, tak nevim, proc bychom to nemohli tahnout spolu! Co rikate?

VANEK: Ano – jiste –

SLADEK: Jste teda pro?

VANEK: Samozrejme –

SLADEK: Jestli nechcete, tak to reknete! Treba se vam se mnou do party nechce – treba mate proti mne vyhrady – treba mate jiny plany –

VANEK: Nemam proti vam vyhrady – naopak – udelal jste pro me hodne – jsem vam velice zavazan – zvlast’ kdyby to vyslo s tim skladem – chci prirozene udelat vse, abyste mohl byt i vi s mou praci spokojen –

(Sladek otervre dalsi  lahev a naleje Vankovi i sobe)

SLADEK: Tak to mozem zapit?

VANEK: Ano –

(Oba piji)

SLADEK: Na ex!

(Vanek s obtizemi dopije sklenku, Sladek mu okamzite opet naleje. Pauza)

A nebud’te smutnej!

VANEK: Ja nejsem smutny –

(Pauza)

SLADEK: Ty, Ferdinande –

VANEK: Ano?

SLADEK: Nerikas to jen tak?

VANEK: Ne –

SLADEK: Veris mi teda?

VANEK: Prirozene, ze vam verim –

SLADEK: Pockej, ale uprimne: veris mi?

VANEK: Verim vam –

SLADEK: Tak hele – neco ti povim – ale to je ciste mezi nama, jasny?

VANEK: Jasny –

SLADEK: Muzu se spolehnout?

VANEK: Muzete –

SLADEK: Tak hele – (Zstisi hlas) Chodeji se sem na tebe ptat –

VANEK: Rdo?

SLADEK: No prece oni –

VANEK: Vazne?

SLADEK: Fakt –

VANEK: A mate dojem – pokud jde o me zamestani tady v pivovare – ze je nejak ohrozeno? (Pauza) Nenalehaji, abych byl propusten? (Pauza) Anebo nevycitaji vam, ze jste me sam vzal?

(Pauza)

SLADEK: Tak hele – neco ti povim – ale to je ciste mezi nama, jasny?

VANEK: Jasny –

SLADEK: Muzu se spolehnout?

VANEK: Muzete –

SLADEK: Tak hele – sedet na tomhle miste nekdo jinej nez ja, tak u nas nedelas, za to ti teda rucim! Staci ti to?

VANEK: Ano, jiste – jsem vam velmi vdecen –

SLADEK: Nerikam to, abys mi dekoval –

VANEK: Ja vim ze ne –

SLADEK: Ja jen, abys vedel, kak stoji situace –

VANEK: Dekuji vam –

(Pauza)

SLADEK: Pardon –

(Sladek tezce vstane a trochu matozne odejde. Vanek rychle preleje zbytek sveho piva do jeho sklenice. Po chvili se Sladek vrati, dopina si poklopec a useda na sve misto)

…

(1975)